Jako děti jsme na štěstí pohlíželi úplně jiným způsobem, než se na něj koukáme nyní jako dospělí. Děti se radují z maličkostí a nehledí na to, co si ostatní v daný moment o jejich štěstí myslí. Na rozdíl od dospělých, kteří na to své čekají a vyhlížejí ho v budoucnosti, děti své štěstí prožívají v přítomnosti. Co kdyby se ale dospělí občas vrátili do dětských očí, a přestali na své štěstí vyčkávat?
Hlasovat